Sborový dopis - Velikonoce 2024

„A hle, chrámová opona se roztrhla vpůli odshora až dolů,“ (Matouš 27,51)

Milé spoločenstvo,

Roztrhla sa chrámová opona. To je jeden z veľkých odkazov veľkonočných sviatkov. Môžeme si povedať, v poriadku, to je pekné, asi už bola stará. Keď sa tam podľa opisov uskutočnilo nejaké zemetrasenie, tak sa rozpadla. Niečo ju možno roztrhlo, kus skaly, nejaká kopija. Nič z toho to ale nebolo. Evanjelium nám totiž podáva správu o viac než náhodnej udalosti. 

Roztrhnutá chrámová opona ukazuje na veľmi dôležitú skutočnosť, ktorú pre každého človeka umožnil Ježiš Kristus, vstúpiť do svätyne svätých. Jéj! To je milé, povieme si: „Ale čo to má so mnou?... A čo je nejaká svätyňa svätých?… No dobre, prepáčte, že som vám vložil do myšlienok isté otázky, ale chcem len aby sme chápali, že ten príbeh nie je vzdialený a ani to, čo sa stalo na Veľký piatok v chráme nie je prázdna informácia. Keď Ježiš Kristus zomrel na kríži, stala sa posledná obeť za hriechy, ktoré si smrť žiadala. A tam to neskončilo. Jeho vzkriesenie, je znamením i života pre každého, kto v neho verí. Nového života, kde nie sú potrebné žiadne opony a zábrany, aby človek mohol žiť a prebývať v prítomnosti Pána Boha. Toto v mysliach ľudí mala roztrhnutá chrámová opona urobiť. Oddeľovala najposvätnejšie miesto v Jeruzaleme od zrakov ľudí, všetkých, aj kňazov, len jeden krát a jeden kňaz spomedzi všetkých tam smel vstúpiť, aby predkladal Bohu modlitby – tvárou v tvár, ako tomu verili. To však malo skončiť. 

Keď čítame Starý zákon, môže sa nám zdať, že Pán Boh je ďaleko. Ale Bibliu musíme čítať celú, nevynechať z nej nič a uvedomiť si, že ako celok rozpráva o dráme Božieho a ľudského príbehu do životov aj nás dnes. Nás, ktorí nenosíme barany a kozy do nejakého chrámu, kde ich spália. Sme dediči toho, čo sa stalo na paschu vtedy v Jeruzaleme, ale náš život nie je v Jeruzaleme, je tu. Vzdialený od akejsi svätyne svätých a predsa blízko Pánu Bohu. Tak blízko, že akékoľvek obavy z jeho vzdialenosti môžeme pokojne odložiť. 

Keď žijete v cirkvi, vidíte v spoločenstve, ale aj na ulici, či dokonca v našich rodinách rôznych ľudí a stále je veľa z nich plných otázok a obáv. Často vnímajú modlitebňu, kostol či bohoslužbu ako niečo oddelené a pre nich neprístupné. No práve tak to nie je a nemusí byť. Oddelenými a neprístupnými miestami a časmi ich robia ľudia, ktorí nie vždy dobre chápu čo sa stalo vo veľkonočné ráno. Pán Ježiš naplno ukázal, akým Bohom je Pán Boh. A ľudské zdanie neprístupnosti a vzdialenosti vzal preč. Dosť bolo pocitu, že Stvoriteľ je ďaleko. Dosť bolo obáv, že sa máme cítiť iba ponížené a nehodne vôbec myslieť na to, že niekto by nás mohol milovať akí sme. Ježiš Kristus predsa pre nás, bez ohľadu na to, akí sme, či akí sme boli, urobil najväčší skutok lásky. Obetoval sa, vyšliapal cestu, ktorá sa zdala nemožná. Cestu k Pánu Bohu, od ktorého toľké generácie utekali, blúdili a nevedeli ako ho nájsť. 

Veľkonočné sviatky sú v našom prostredí hlboko zakorenenými sviatkami. Spojené s novým životom jari, spojené s oslavou a radosťou, spojené s túžbou po požehnaní vecí, ktoré konáme a máme pred sebou. No skrze Pána Ježiša sú aj oslavou Božej lásky, blízkosti a premeny. Pre množstvo ľudí, ktorí dnes znova vidia cirkev ako niečo tajomné, či zahalené oponou nejakého chrámu, je ťažko pochopiť veľkonočné ráno. Áno uvedomujem si to. A asi tomu aj rozumiem. Jazyk Nového zákona sa môže i vám zdať vzdialený, ale čo nie je vzdialené, sú skutky lásky, sú prejavy milosrdenstva. Nie je vzdialené ani rozprávanie o tom, ako viera premenila životy rodín, mužov žien a doniesla im nádej, silu, premenila bezútešnosť na nadšený život. Aj keď s nejakými prekážkami, ale s vedomím, že má hodnotu a budúcnosť. A predovšetkým, že v ňom Stvoriteľ nie je za oponou. Ani nie je vzdialený a dostupný len na nejaké zvláštne náboženské úkony. To by mohli byť veci, ktoré dokáže každý okolo nás porozumieť. Obzvlášť ak my sami strhneme zo svojej viery a z nášho spoločenstva akékoľvek opony. Sami sa nimi oddeľujeme od Bohom milovaných a možno pre nás ešte neznámych ľudí. Žime našu vieru v rodine, na ulici, v práci, s láskou a hodnotami, ktoré vniesol do našich sŕdc Pán Ježiš Kristus. Tak opony strhneme a svet uvidí, že Boh nie je ďaleko.

Emil Hankovský, sborový farář

Slovo kurátora

Milé sestry, milí bratři, přátelé.

Rádi bychom Vás informovali o dění v kyjovském sboru. Jak jste jistě zaznamenali, od října loňského roku máme svého faráře, bratra Emila Hankovského. S jeho příchodem jsme začali s obnovou sborového života. Kromě toho, že každou neděli probíhají bohoslužby připravované bratrem farářem, začaly také pravidelné biblické hodiny. V těch jsou systematicky probírány jednotlivé biblické knihy nebo témata, která se prolínají celou biblí. Biblické hodiny se pak stávají jedinečnou příležitostí k hlubšímu studiu bible. Sbor je prezentován na internetu a sociálních sítích. Jsou tam také k dispozici sborové aktuality.

Předešlé 2 – 3 roky neměly dobrý dopad na život sboru. Negativně se projevily zejména covid a také dva roky administrace farářem ze vzdáleného sboru. I přes jeho snahu nebylo možné – zejména při jeho přímé účasti cca 4 dny v měsíci – plnohodnotně nahradit každodenní práci stálého faráře. A to, mimo jiné vlivy, také přispělo k tomu, že došlo ke snížení počtu aktivních členů sboru. S tím samozřejmě klesl objem finančních příspěvků. Staršovstvo hledá další možnosti, jak zajistit další zdroje financování.. Jednoznačně se ale bez příspěvků členů sboru neobejdeme. Jsme si vědomi, že současná doba není pro řadu z Vás jednoduchá. Ale sbor a jeho společenství je s tím, co nám všem může s pomocí Boží nabídnout, je svým způsobem nenahraditelný. 

Na Vás na všechny, zejména pak na ty, kteří jste ještě před nedávnem patřili k jádru sboru se obracíme s pozváním k účasti na pravidelných i nepravidelných shromážděních. Ty kteří nemohou sami přijít pro nemoc či stáří rádi přivezeme nebo Vás navštívíme u Vás doma a v případě Vašeho zájmu bratr farář rád poslouží vysluhováním Večeře Páně.

Díky aktivitě bratra faráře se snažíme obnovovat a rozšiřovat sborovou práci a hledáme další aktivity, které by mohly být zajímavé i pro ty, kdo se sboru vzdálili a také pro nově přicházející a hledající. Tam je pro každého, tedy i pro Vás, připraveno společenství okolo Božího slova. 

Přemýšlíme o tom, co stojí za poklesem účasti na bohoslužbách. Ať je to cokoliv, prosíme Vás, přehodnoťte důvody, kvůli kterým jste do sboru přestali docházet. Myslíme si, že s novým aktivním kazatelem dostal náš sbor nový podnět, kterým bychom neměli pohrdnout. Domníváme se, že je důležité, aby náš sbor v Kyjově zůstal duchovním místem s nabídkou jiných hodnot, než které jsou v současné době preferovány

Na faře je v současné době ubytováno 6 občanů Ukrajiny, z toho 2 děti. Bratr farář bydlí v pronajatém bytě.

Protože několik let nebyla prováděna údržba sborových budov, postupně provádíme modernizace, které jsou zaměřeny prioritně na snížení energetické náročnosti. V první fázi probíhá výměna oken. Připravujeme zateplení stropu fary a rekonstrukci topení.

Milé sestry, milí bratři, přátelé, všichni jsme zváni i k těmto svátečním ale i k pravidelným bohoslužbám, na kterých máme možnost společně slyšet slova naděje pro každý další den našich životů a setkávat se s dalšími členy, kteří se na Vás těší a kterým možná setkání s Vámi ve sboru chybí.

Chtěli bychom poděkovat všem těm, kteří svým aktivním podílem na sborovém životě dokazují, že sbor je pro ně důležitý. 

Na závěr bychom Vám chtěli popřát požehnané pokojné a radostné prožití Velikonoc abyste mohli čerpat z této radostné velikonoční zvěsti v dalších, i všedních, dnech. Za staršovstvo: Jan Horák, kurátor

Zveme ku shromáždění našeho společenství v sváteční dny:

Zelený čtvrtek (28.3.) - 17:00 Čtení pašijí v Kyjově

Velký pátek (29.3.) - 9:30 Bohoslužba s Večeří Páně v Kyjově a 14:00 Bohoslužba s Večeří Páně ve Veselí n. M.

Velikonoční neděle (31.03.) - 9:30 Bohoslužba s Večeří Páně v Kyjově a 14:00 Bohoslužba s Večeří Páně ve Veselí n. M.

Na Velikoční neděli si budeme taky připomínat náš křest. K této symbolické chvíli chceme jako společenství přispět symbolickým gestem. Každá rodina ať se svého domova donese hrníček čisté vody, která se spojí v křestní míse. Sbírka na Hlavní dar lásky Jeronýmovi jednoty je určena na opravu střechy evangelického kostela v Olomouci.