Konfirmace je úkon, při kterém konfirmovaný potvrzuje, že chce být křesťanem. Konfirmace, doslova utvrzení (ve víře). Ke konfirmaci přistupují zpravidla náctiletí, není však žádný pevně stanovený věk a konfirmován může být např. i ten, kdo byl v dětství pokřtěn a až v dospělosti se rozhodl pro aktivní víru.
Samotná konfirmační slavnost probíhá v rámci dohodnutých bohoslužeb a předchází jí příprava, během níž si konfirmovaný společně s farářem probere základy křesťanské víry a svoje otázky, aby tak mohl vlastní víru stvrdit s čistým svědomím.
Konfirmace se vztahuje ke křtu, je vyznáním víry. Již ve křtu jsou děti zapojeny do společenství církve a obdařené dary Ducha svatého. Během konfirmační přípravy získávají navíc znalostí o víře v Pána Boha a církvi a připravují se na to, aby se mohly přiznat k vlastnímu křtu. Stejně tak se konfirmace vztahuje i k Večeři Páně, je přípravou k přijímání.
Dříve byl kladen velký důraz na znalosti o víře a zkoušku z nich před staršími sboru. Dnes se více zdůrazňuje, že konfirmace má být osobním vyznáním a přípravou k Večeři Páně. Přinejmenším je slavnostním pozváním k dalším způsobům předávání zvěsti ve společenství mládeže a sboru. Konfirmační příprava je dobrou příležitostí k tomu, aby děti byly přivedeny ke vztahu k Bibli a svátostem. Důležité je, abychom své děti vedli k tomu, co sami žijeme a praktikujeme. Konfirmace má zejména smysl i pro společenství, kde se děti účastní života církve a touží po přijímání.