Ve jménu Boha Otce, Syna i Svatého Ducha. Amen.
Títovi 2. kapitola verše: 11-14: Boží spásná milost se totiž zjevila všem lidem. Učí nás, abychom se zřekli bezbožnosti a světských žádostí a žili na tomto světě rozvážně, spravedlivě a zbožně, v očekávání té požehnané naděje – slavného příchodu našeho velikého Boha a Spasitele Ježíše Krista. On dal sám sebe za nás, aby nás vykoupil z každé špatnosti a očistil si pro sebe zvláštní lid, horlivý v dobrých skutcích. Amen.
Možná se dnes večer rozhlížíte kolem sebe a doléhá na vás ticho. Odevšad slyšíme, že Vánoce jsou svátky rodiny, plné smíchu, hromad dárků a hluku u stolu. A když člověk zůstane sám, může se vkrádat pocit, že mu něco uniká, že něco „musí“ být jinak. Že musí být veselo, že musí být plný dům.
Ale chci vám dnes připomenout jednu důležitou pravdu, která zaznívá z vánočního příběhu. Když se narodil Ježíš, nebyly u toho davy. Nebyly tam honosné oslavy ani dokonale vyzdobené sály. Byla to tichá noc. Přišel do chudoby, do samoty chléva, do ticha, které přerušil jen pláč dítěte.
A přesně to nám ukazuje, že Spása a vánoční pokoj nepotřebují „dokonalé kulisy“. Spása přijde i bez osvětleného domu. Přijde i bez velkých rodinných setkání.
Je tu jedna myšlenka, která může být vaším dnešním hostem. Stejně jako ten rodič z příběhu, který si uvědomil, že nemusí stihnout všechno, i Bůh nám dnes večer říká:
„Nemusíš se trápit tím, co nemáš. Nemusí být všechno jako z reklamy. Já musím a chci jen jedno – být tu pro tebe.“.
Bůh nepřišel k davům, přišel ke každému člověku osobně. Přišel, aby zaplnil prázdnotu, aby byl blízko tam, kde nikdo jiný není. Jeho jméno je Immanuel – Bůh s námi. A tedy i Bůh s tebou.
Tento večer nemusí být večerem samoty. Může být večerem vzácného setkání. Prostřete stůl, jako byste čekali toho nejvzácnějšího hosta. Protože on tu je. Ten největší Dar, který se nedává pod stromeček, ale přímo do srdce.
Požehnané a pokojné svátky.
Modlitba pro chvíli samoty:
Drahý Bože, můj nebeský Otče, děkuji Ti za tento vzácný večer. Děkuji Ti za dar Tvého Syna, ve kterém jsi mi ukázal, jak moc mě miluješ. S vděčností se ohlížím za rokem, který je za mnou. Děkuji Ti za všechno požehnání a za chvíle radosti, které mě hřály. Děkuji ale i za chvíle těžké a náročné. I v nich jsi byl se mnou, dával mi sílu a učil mě, že Tvá milost mě drží, i když já sám už nemohu.Prosím, požehnej mé rodině a mým přátelům, lidem, kteří jsou mi jakkoliv blízcí, ať jsou kdekoliv. Dej, ať i u tohoto stolu vládne pokoj a jistota, že v Tobě nejsem sám. Ať se Tvá láska dotkne mého nitra a naplní toto ticho Tvou přítomností. Požehnej i toto jídlo, které přijímám z Tvých rukou. Amen.
Zazpívejte libovolnou koledu:
NEBO
Nebo jinou… Využité aplikaci Evangelicky Zpěvník, nebo si poslechnete koledy z rádia, či Youtube, či Spotify – každý už má svoji tradiční.