Vánoční dopis

Vánoční dopis 2023.pdf

Zamyšlení

„...lid bydlící v temnotách uvidí veliké světlo; světlo vzejde těm, kdo seděli v krajině stínu smrti.“ (Mt 4,16)

Milí bratři a milé sestry ve společenství našeho farního sboru. Děkuji Pánu Bohu za Vás a za to, že jste mě přijali do Vašeho sboru. Před námi je nádherné období církevního roku. Blíží se Vánoce. Ale jejich krása se často ztrácí v pomíjívé rychlosti krátkých dnů a rychlého dění. Věřím, že při našich adventních i vánočních setkáních to bude jinak a my zpomalíme, načerpáme naději, odpočineme si u bible a písní ve společenství s bratry a sestrami.

Pán Ježíš začíná ve 4. kapitole evangelia podle Matouše svou veřejnou službu. Evangelista v 16. verši cituje prorocká slova, která se u Ježíše naplnila. A já myslím, že se naplňují dodnes. Protože všude, kam přichází Ježíš Kristus a jeho láska, všude, kde se káže o Ježíši a kde se v jeho jméno věří, přichází do temnot světlo. Ježíš totiž není jen tak někdo, ale přišel i k nám, k lidem i tisíciletí vzdáleným od betlémského chléva nebo golgotského kříže. Přišel, protože je Božím Synem, protože je smiřovatelem a je světlem. Světlem, které každý z nás v životě potřebuje. Přichází, aby i temnoty kolem nás zahnal nadějí, vlídností a láskou, které přináší.

I když sám bývám optimistou, uvědomuji si, v jak náročných časech žijeme, i když válka není v naší zemi, i když máme množství všeho možného. Temnota a krajina smrti vypadá někdy zdánlivě pokojná. Ale i to je jen přetvářka. Víme, co vše na nás tlačí. Jsme vystavováni velikým tlakům, stresům, nejistotám a mnohým lžím. Několik posledních let na nás denně doléhá takové množství bolestných zpráv, a to tak často, až nás to přestává zneklidňovat a jednoduše nás to nechává chladnými. Nelze se tomu divit. Temnota má dnes jiná jména, jako dezinformace, odcizené vztahy, sobectví a šovinismus. Období Adventu a Vánoc může být příležitostí postavit se v životě temnotám a strachům čelem, v síle víry v Krista. Víra nám totiž může dávat sílu nezoufat si, nenechat se obelstít a neupadat v beznaděj, i když svět kolem nás není tak skvělý, i když naše vlastní vztahy nefungují jak bychom si přáli.

Světlo adventních svíček ohlašuje příchod Ježíše Krista mezi nás. Otvírejme mu svá srdce i naše rodiny. Ať může Pán Ježíš postupně osvětlovat naše myšlenky, naše sny, náš každý den láskou, nadějí, empatií a ukázat nám budoucnost, která dává smysl i v nesmyslných dobách. Budoucností, kterou Ježíš tehdy, ještě jako batole, přinesl do Betléma, je Boží království otevřené pro každého. A tato mise se nezměnila ani po událostech na kříži. Právě na něm se brány Božího království otevřely pro každého. Pro tebe, pro mě, pro všechny. Skrz to můžeme v životě dospívat k naději, že naše snažení, naše bolesti, naše boje nejsou marné a že kromě nich jde v životě ještě o něco víc. Boží království a jeho otevřené brány značí naději na obnovu, na odpuštění, na opravu pokažených vztahů, na posilnění všeho křehkého a slabého v nás, na nové síly i tam, kde už se jich člověku nedostává. 

Ať jsou pro Vás letos Advent i Vánoce obdobím pro načerpání sil na cestě životem a radostí. Radostí, která prozáří každou temnotu, která by si na Vás činila nároky. Ať vás evangelium ujišťuje, že nemusíte kráčet v beznaději a strachu, protože je tu Ježíš se svým milosrdenstvím, přijetím a láskou. A má všeho dostatek. Posilujme se navzájem ve společenství našeho sboru modlitbami i osobním setkáváním. Dokazujme si lásku zájmem, milým slovem i časem, který si věnujeme. Ať to pro nás o Vánocích není jen o hezké tradici ale i o společné naději a posile pro každého. Moc se na Vás všechny těšíme nejen ve sváteční dny ale i mimo ně. Protože nejen svátky jsou časem, kdy světlo Pána Ježíše svítí na naše životy. Je jím i každá příležitost, kdy se křesťané scházejí i bez svátků a velkých oslav, jen u stolu Páně s láskou a společenstvím jeho milovaných. 

Všem vám přeji požehnané svátky, hezké setkání s dobrými lidmi a pokoj Boží převyšující každé lidské pomyšlení se všemi.

Emil Hankovský, farář

Bratr kurátor píše

Milé sestry, milí bratři, přátelé. Chceme Vás pozvat k bohoslužebným shromážděním která se konají v adventním a vánočním čase v našem sboru.

Kromě těchto svátečních bohoslužeb a setkání Vás zveme k pravidelným shromážděním každou neděli v 9:30 v Kyjově, v Bzenci vždy 3. neděli v měsíci v 8:00 a ve Veselí nad Moravou vždy 1. a 3. neděli v měsíci. Biblická hodina se koná každou středu v 17:00 v Kyjově. Všechna tato shromáždění jsou pro naší radost, vzdělávaní i posilnění ve víře. Těšíme se, že se s Vámi budeme na nich setkávat.

Co se ve sboru ještě děje? Od října tohoto roku máme po dvou letech opět svého kazatele, bratra Emila Hankovského. Za uplynulé dva měsíce se bratr farář ujal velmi iniciativně svých úkolů, a nejen na atmosféře ve sboru se to projevuje pozitivně. Kromě nedělních bohoslužeb začaly i pravidelné biblické hodiny, ve kterých je nyní systematicky vykládána epištola Efezským. Systematický výklad přináší ucelený pohled na text, provázanosti s dalšími biblickými knihami, a tím umožňuje více pochopit obsah jednotlivých knih. V roce 2024 se budou střídat série tematických výkladů na různých, i aktuálních, otázek na pozadí biblických textů s výklady biblických příběhů. Bratr farář se téměř ihned zapojil do ekumeny v Kyjově, kde budeme pokračovat v ekumenických setkáních a modlitbách v lednu i v průběhu roku. 

Od poloviny listopadu má sbor aktualizované internetové stránky kyjov.evangnet.cz a je rovněž umístěn na sociálních sítích Facebook (Evangelíci v Kyjově) a Instagram (@ccekyjov). I o to se postaral nový farář. Kázání je každou neděli nahráváno a v následujících dnech přidáváno v podcastu Nedělní slovo, abychom se k němu mohli vrátit, nebo se dostalo i k těm, kdo v neděli shromáždění nestihli. Na všech stránkách bude aktualizován vždy kalendář setkání a všechny aktuální pozvánky k akcím ve sboru i seniorátu. Takže sbor nezůstává uzavřen jenom pro své členy a lidé mohou být oslovení i online.

Na faře máme i nadále ubytované 4 občany Ukrajiny. Bratr farář je v současnosti ubytován v pronajatém bytě v Kyjově.

Je nutno se také zmínit o tom, že sbor pro své fungování potřebuje mít k dispozici finanční prostředky. Stále ještě církev dostává podporu od státu na platy kazatelů, ale tato částka rok od roku klesá. A je na nás, členech sboru, abychom se na financování sboru a jeho aktivit podíleli. Domnívám se, že to, co od fungujícího sboru můžeme dostávat, nám těžko může být nabídnuto jinde. Proto se na Vás obracím i s prosbou, abyste na potřeby sboru pamatovali. Jsem si vědom toho, že doba není vůbec jednoduchá, ale náš sbor má, dá se říct, jedinečnou možnost znovu nastartovat svou činnost a růst. A myslím si, že sbor ČCE v Kyjově má své nezastupitelné místo a nebylo by dobré, kdyby zmizel. Za vaši ochotu pomoci i finančně budeme vděčni, nakonec je to náš sbor a naše společenství, které takto podpoříme. Chtěl bych také poděkovat všem, kteří se aktivně podílí na sborovém životě a sbor i finančně podporují. 

Sestry a bratři, přejeme Vám klidné, pohodové a požehnané prožití adventního a vánočního času a i v novém roce Boží požehnání.

Jan Horák, kurátor