Vyjadření k žehnání a uzavíraní partnerství

Text byl zaslán na konvent Vychodomoravského seniorátu.

Staršovstvo FS ČCE v Kyjově vyjadřuje souhlas se změnou v Řádech sborového života ČCE, jak jej navrhuje usnesení č.24 2. zasedání 36. Synodu ČCE.  Podporujeme, aby církev mohla asistovat při uzavírání jak manželství, tak partnerství osob stejného pohlaví, a to v souladu s platnou legislativou České republiky.

Ztotožňujeme se s odůvodněním této úpravy církevních řádů i církevní praxe ve vztahu k osobám s menšinovou vztahovou orientací (sexuální orientací), jak jej vyjádřil Synod ČCE. Činíme tak  s respektem a láskou vůči těm našim sestrám a bratrům v církvi, kteří prožívají svou vztahovou orientaci jinak než většinová společnost.

Věříme, že stanovisko Synodu i formulace zmíněného usnesení jsou vstřícné i k těm členům církve a sborům, které se s žehnáním stejnopohlavním partnerstvím dle svého pochopení Písma neztotožňují.

Staršovstvo vyjadřuje souhlas se zněním usnesení č. 35 2. zasedání 36. synodu ČCE.  

Připojujeme i vlastní odůvodnění:

Věříme, že manželství je Božím darem pro lidi a vyjádřením lásky, odpovědnosti a závazku osob, které do něj vstupují s odhodláním milovat se, prožívat rodinný život a žít dle Božích hodnot a přikázání. V Bibli čteme o různých formách manželství v průběhu historie Božího lidu. Nacházíme tam příklady toho, jak se forma manželství vyvíjela z mnohoženství k monogamnímu svazku jednoho muže a jedné ženy.  Manželství bylo a je vždy veřejným závazkem před Bohem i lidmi a uzavírá vztah a manželské prožívaní výlučně pro manžele a varuje před cizoložstvím i jakoukoli formou násilí či nelásky jako hříchem, který rozbíjí vztahy, důvěru i rodinu.

Věříme, že Pán Ježíš v  evangeliích nabádá k odpovědnosti manželů za svůj vztah a rodinu a že rozvod manželství je těžkou ranou, které se mají křesťanští manžele vyvarovat. Zároveň vnímáme, jak nás Písmo, zejména v Novém zákoně, učí, že milost Boží je tu pro každého, kdo o ni stojí. A také, že Boží odpuštění a milosrdenství hojí každou ránu a hřích člověka, který v upřímnosti předstupuje před Pána Boha ve víře a pokání.

V praxi církve dnes vnímáme pastorační potřebu milosrdenství a uzdravování zranění po hříchu. A to láskou a novou šancí pro každého, kdo se obrací na Pána Boha v pokání. I přes poučení evangelia, aby rozvedení už nevstupovali do manželství žehnáme i dalšímu vstupu do manželství spojenému s vyučováním i napomenutím Pána Ježíše. Neděláme to z rozmaru, ale s citlivým vnímáním Písma v celém jeho kontextu, a to přes optiku Boží vykupitelské oběti a milosrdenství pro člověka. Ježíšova slova jsou návodem k ideálnímu stavu a snaze o nápravu vztahů, když se v nich děje něco nezdravého. Na mnohých místech nabádá k odpuštění a smíření. Boží slovo v Písmu také konstatuje, že rozvod je realitou tvrdého lidského srdce, které potřebuje proměnu skrz víru.

V Novém zákoně vnímáme, že manželství je záležitosti života tohoto věku a z Písma se dovídáme, že v Božím království se už nebude ženit ani vdávat. Manželství je tedy do života ve společnosti a chrání před hříchem a samotou, ve které není člověku dobře, a učí nás o obětavosti a bezpodmínečné lásce.

I když v Bibli nečteme o manželství osob stejného pohlaví, věříme, že mohou vstupovat do závazného svazku na celý život s odhodláním žít věrně před Bohem i lidmi. A to stejně jako manželé – muž a žena. K životu dle Boží lásky a Božích přikázání jsme povolání vést a nabádat všechny lidi kolem nás, jak to zní i ve velkém misijním příkazu Pána Ježíše z konce Matoušova evangelia.

V církvi docházelo a stále dochází k traumatům a ke hříchům vůči lidem, kteří byli a jsou vnímaní menšinově i přes příklad Ježíše. On lásku a pozornost věnoval všem bez rozdílu pohlaví, postavení, zdravotního stavu, rodinného stavu, jakož i lidem na okraji zájmu božího lidu, tak jak byl praktikován v biblických dobách. To, proč jsou mezi námi i lidé s menšinovou vztahovou orientací (sexuální orientací) nevíme. Ani dnešní věda na to nedokáže jednoznačně  odpovědět. Tito lidé musejí kvůli odsuzujícím postojům mnohých lidí mimo církve i v církvích snášet stigmata a zraňování, ke kterým už nechce přidávat nic dalšího. Věříme, že citlivé a laskavé vnímaní jejich reality a prožívání může být prvním krokem k uzdravování vzájemných vztahů. V tomto duchu chápeme i touhu stejnopohlavních párů po důstojném rodinném životě před Bohem a lidmi.

Vnímáme, že ne my jsme soudci života našich bratří a sester, ale je to Bůh. Jako křesťanům nám nepřísluší soudit a odmítat ty, kteří chtějí vstoupit do závazného vztahu oddanosti a lásky, s odhodláním milovat se a podporovat se na celý život, bez ohledu na to, co dobrého i těžkého jim přinese. Ale máme jim žehnat a podporovat je na jejich společné cestě životem, na jejich společné cestě do Božího království.

Proto s nejhlubší pokorou před Pánem Bohem a  s vírou v jeho milosrdenství souhlasíme, aby i naše církev a její kazatelé mohli asistovat při uzavíraní partnerství osob stejného pohlaví, žehnat jim a modlit se za ně stejně, jak to dnes děláme pro snoubence, kteří chtějí vstoupit do manželství jednoho muže a jedné ženy.

Staršovstvo farního sboru Českobratrské církve evangelické v Kyjově 3.9.2024.